Organizace a kvalita onkologické péče – KOC správná volba?

15.04.2011 | Tagy:

Organizace a kvalita onkologické péče KOC správná volba?

Prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.
Klinika komplexní onkologické péče, Masarykův onkologický ústav, Brno

Maligní onkologická onemocnění jsou metlou lidstva. Objevují se jako součást živého organismu a logicky se vyskytují tak dlouho, jak dlouho živý organismus existuje. Některé organismy postihují méně, jiné více. Čím složitější organismus, tím snadněji se objeví. Vzájemné křížení je přímo živnou půdou pro zvýšení pravděpodobnosti vzniku maligního bujení. V současné době je lidstvo v situaci, kdy jsou onkologická onemocnění společně s kardiovaskulárními chorobami na prvních místech co do incidence i mortality. Obecné snižování jejich výskytu se zatím většinou nedaří; snížení mortality je však reálné a lze ji ovlivnit časným záchytem a smysluplně organizovanou zdravotní péčí. Česká onkologická společnost (ČOS) se v roce 2005 začala zabývat otázkou kvality a organizace onkologické péče a po rozsáhlé diskusi navrhla pojmenování tzv. Komplexních onkologických center (KOC), tedy center, která by byla obecně lidem známá a dostupná a kde by byla zajišťována běžná i vysoce specializovaná diagnostika a léčba onkologických onemocnění.

Historie KOC

V letošním roce se očekává více než 70 000 nových případů maligních onkologických onemocnění a přibližně 27 000 pacientů na ně zemře. Odborná onkologická společnost se bude muset postarat o zhruba 450 000 pacientů. Navzdory tomu, že naše republika je celkem malá, zvládnout takový počet pacientů není vůbec jednoduché a vyžaduje si vysoce sofistikovaný systém. Návrh na pojmenování KOC v roce 2006 onkologickou společností a jejich uznání Ministerstvem zdravotnictví ČR věstníkem ze srpna téhož roku se tak nyní jeví jako velmi prozřetelné a smysluplné. Náhle tak vzniklo 18 KOC, která nebylo nutno nově budovat, nýbrž jen pojmenovat. Jsou totiž tvořena buď již existujícími onkologickými pracovišti, fungujícími zcela samostatně, nebo onkologickými pracovišti v rámci fakultních nemocnic či krajských zdravotnických zařízení. Osmnáct center pokrývalo celou republiku a byla snadno dostupná pro všechny potřebné. Vznikla tak síť zdravotnických zařízení, která byla garantována onkologickou společností, což je nutný předpoklad pro opravdu spolehlivou a důvěryhodnou vysoce specializovanou péči.

Co KOC zaručuje?

Podstatou existence KOC je jejich schopnost zajistit komplexní onkologickou péči ve spolupráci s ostatními medicínskými odbornostmi, jako je např. chirurgie, gynekologie patologie a řada dalších. Podstatou ovšem také je zajistit vysoce kvalitní péči v oblasti klinické a radiační onkologie. Mít k dispozici moderní cytostatickou přípravnu, moderní radioterapeutické přístroje v dostatečném množství, možnost samostatné intenzivní péče na zvládnutí akutních stavů, dobrou organizaci paliativní péče a možnost zajistit pregraduální i postgraduální vzdělávání studentů a lékařů.

Jak funguje spolupráce KOC a regionálních onkologických pracovišť?

Otcové zakladatelé se od samého začátku zabývali i nutností spolupráce onkologů v regionu. V podstatě se dá říci, že kvalitní KOC se pečlivě stará o své okolí nejen z hlediska péče o pacienty, ale také z hlediska péče o lokální onkologická pracoviště. KOC by měla být páteří onkologické sítě v regionu, kterou si sama vytvoří a trvale živí. V tom duchu by měla existovat forma spolupráce a pravidelná setkávání k řešení problémů. Jak lékaři, tak sestry v dosahu KOC by měli mít možnost odborného kontaktu se svým KOC, pravidelně je navštěvovat, konzultovat pacienty, umožňovat jim nové možnosti v léčbě, ale zároveň i napomáhat KOC nejen v dispenzarizaci, ale i v prevenci a léčbě takových stavů, které vyžadují jejich technické a pracovní zázemí. Spolupráce v lokální síti je základem úspěšné a kvalitní péče o onkologicky nemocné. Z pohledu několikaleté zkušenosti s existencí KOC je nutno podotknout, ž e tato spolupráce není ještě plně využívána, vzájemné nepochopení vede k celkovému nedorozumění a péče o onkologické pacienty není vždy optimální. Je možné uvést příklad z klinických registrů pro biologickou a cílenou léčbu, které jsou podporovány ČOS, z nichž vyplývá, že ne všichni pacienti, kteří by danou vysoce specifickou léčbu mohli dostat, ji ve skutečnosti dostávají.

Jsou KOC respektována?

Jednoznačně se dá říci, že centra jsou obecně známá a státními úřady respektována. Opakované věstníky MZ je podporují a sledují i jejich funkčnost. Zdravotní pojišťovny si rovněž centra oblíbily zvláště proto, ž e s nimi mohou jednotně komunikovat o strategii financování nákladné onkologické péče. Díky odborné společnosti mají zdravotní pojišťovny k dispozici vždy odhad očekávaného množství pacientů na danou diagnózu a danou specifickou léčbu na rok dopředu. Tím je možné snadno zjistit očekávané náklady a srovnat možnosti pojišťovny s realitou. Na tomto místě je nutno podotknout, že tato strategie vzájemné komunikace odborné společnosti a zdravotních pojišťoven se v posledních letech vysoce vyplatila všem participujícím stranám, a hlavně pacientům. Nákladná onkologická péče tak byla dosud zajištěna pro všechny pacienty, kteří ji potřebovali, a byla vždy založena na aktuálních možnostech moderní medicíny, a tím na úrovni Evropy i ekonomicky vyspělého světa. Několikaleté zkušenosti s existencí a funkčností KOC prokázaly jejich smysluplnost a racionálnost. Do budoucnosti je však třeba pevně právně zakotvit jejich statut v rámci pravomocí na úrovni fakultních nebo krajských nemocnic.

Jsou kvalita a úroveň KOC pravidelně sledovány?

Česká onkologická společnost má pochopitelně zájem o udržení dobrého jména a postavení všech KOC. Na samém počátku bylo jasné, že všech 18 center je pro naši republiku neudržitelných. Průběžné auditorní kontroly rozhodnou, která z KOC statut centra potvrdí, a která ne. ČOS chce mít kontrolu i nad těmito audity ve spolupráci se státními orgány nebo krajskými zřizovateli. Nicméně systém není ještě zcela funkční. Na podzim roku 2008 byly nabourány vztahy mezi onkology narychlo provedenými audity KOC, které nebyly zcela promyšlené a v jednotě s odbornou společností. Důsledkem byla neoblíbená redukce KOC z 18 na 13 a celorepubliková vzrušená debata na toto téma, z čehož vyústil návrh výboru ČOS vytvořit si vlastní kritéria k provádění auditů a ve spolupráci se státní správou a plátci je realizovat v dalších auditorských řízeních.

Jak dál?

Komplexní onkologická centra prokázala za dobu své existence životaschopnost, a hlavně svoji smysluplnost. Náročná onkologická diagnostika, léčba a dispenzarizace se dostala na co možná nejvyšší možnou úroveň v republice. Pacienti o centrech vědí, ale ne všichni plátci s nimi spolupracují. Státní správa se jim věnuje, ale stále je co vylepšovat. Na prvém místě bych podtrhl význam legislativního zázemí pro existenci KOC tak, aby v rámci fakultní či krajské nemocnice mělo svého zákonodárného zástupce odpovědného za činnost KOC v rámci toho zdravotnického zařízení. Kontrola kvality v KOC by měla být v plné součinnosti odborné společnosti, státní správy a zdravotních pojišťoven. Diagnostické a léčebné možnosti by měly vždy být na nejvyšší možné úrovni, ale se smyslem pro smysluplnost, a nikoli plýtvání drahocenných finančních prostředků. Kooperace s regiony by měla být optimálně taková, aby i regionální pracoviště byla postupně zdokonalována díky edukační i finanční podpoře. Nejdůležitější složkou však je pacient a ten by vždy měl mít možnost se na KOC obrátit v jakémkoli problému, byť jen s žádostí o konzultaci. Základním mottem onkologické společnosti se již před lety stalo: Správná léčba správnému pacientovi a ve správném centru. Na jeho naplnění se však stále pracuje a cesta je to v podstatě nekonečná. Musíme však dodat: na této cestě je třeba udržet směr a krok.

Organizace a kvalita onkologické péče – KOC správná volba? článek ve formátu PDF

Komentáře jsou uzavřeny.